Představte si, že jste se za posledních pět dní jenom jednou umyli. Že jste za stejnou dobu spali sotva sedm hodin. A když už jste náhodou spali, tak rozlámaní na sedačkách v autě. V autě zapařeném od mokrých svršků, protože v noci zrovna pršelo a vy jste neustále v pohybu a neměli jste je kde usušit. A takových “radostí” jste si za těch pět dní užili nespočet. Vy a dalších devět lidí. Tým tvořený z kolegů. Kamarádů. Stejně potrhlých bláznů. Říkejte tomu, jak chcete. Protože tenhle tým musel objet během pěti dnů celou naši krásnou republiku. A nejenom tu, také bylo potřeba si udělat odbočku k našim východoněmeckým sousedům do Drážďan. A tohle všechno na kole. Protože to auto, ve kterém jste se celí rozlámaní vzbudili, slouží jenom jako doprovodné vozidlo, jako vaše podpora. Veze vám jídlo, oblečení, kola. Samotnou trasu musíte absolvovat na kole.Celé se to jmenuje Metrostav handy cyklo maraton, což je pětidenní cyklistický závod, dlouhý 2222km. Časový limit závodu je 111 hodin. Závodu se účastní zdraví i handicapovaní jezdci, jeho cílem je ukázat, že spolu všichni bez rozdílů mohou tvořit funkční tým.Kromě týmu Business Lease se závodu letos zúčastnilo dalších 34 týmů. Každý z týmů také pro někoho “jede”. Pro někoho, kdo má třeba nějaké zdravotní trable a hodila by se mu pomoc. V našem případě jsme si vybrali osmnáctiletou slečnu Terezku, pro kterou se během závodu podařilo vybrat sto tisíc korun! Ty využije na pro ni velmi potřebnou terapii.Tým Business Lease jel letos poprvé a navzdory tomu, že jsme akci připravovali spíše v řádech týdnů, než měsíců (jak bývá zvykem), podařilo se nám závod dokončit a dojet ve zdraví do cíle. Sice jsme nedojeli na předních místech - někteří zlí jazykové by spíše mohli mluvit o chvostu startovního pole - ale o to více jsme si celou věc užili. Také podpora všech kolegů, kteří zůstali v kanceláři, byla fantastická. Při závěrečné oslavě na Kampě, kde se sešli všechny týmy, jejich přátelé, rodiny, organizátoři akce a další, jsme pak měli rozhodně největší fanklub. Nebo jsme alespoň dokázali dělat při vyhlašování nejvíce hluku. A když nás k tomu celý den provázela rozesmátá tvář Terezky, bylo to jasné. Příští rok jedeme zase!
