Před nedávnem jsme si všichni posunovali hodinky – od neděle 30. října platí zimní čas. S tím do roku 2006 souvisela jedna velká změna: řidiči museli od tohoto okamžiku rozsvítit světlomety i přes den. Je to tedy již 16 let, co na českých silnicích svítí povinně všichni. To jediné, na co při změně času musíme od té doby myslet, je tedy to, že bychom měli přezout letní pneumatiky za zimní.Abychom přesně citovali novelu zákona z roku 2006, motorové vozidlo musí mít během jízdy rozsvícena obrysová a potkávací světla nebo světla pro denní svícení. K výhodám celodenního svícení patří to, že motorista dříve zaregistruje vozy v bočním zorném poli, všimne si jich i při snížené viditelnosti, ba dokonce i za ostrého oslňujícího slunečního světla. Dříve zákon nabádal řidiče, aby svítili i v letním období za snížené viditelnosti, jenže definovat sníženou viditelnost je nemožné. Takže i v tom spočívá výhoda legislativní změny: při nehodě způsobené za letního dne v ranní mlze už nemůže řidič argumentovat, že nesvítil, protože mu viditelnost připadala v pořádku.
Povinné denní svícení určitě bylo krokem k větší bezpečnosti na silnicích. Od roku 2005 vytrvale klesal počet nehod a také počet usmrcených osob na českých silnicích. Důvodů bylo samozřejmě mnohem více. Za prvé obměna vozového parku – novější vozidla jsou vybavena moderními bezpečnostními prvky. Svou roli hrál také nově zavedený bodový systém. Stát zainvestoval do osvětových informačních kampaní. A k pozitivnímu vývoji přispěl i demografický vývoj. Do roku 2000 se na silnicích objevilo mnoho nových řidičů pocházejících ze silných ročníků 1970 a dále. Věková skupina 20+ je přitom charakteristická vysokou nehodovostí. Tito lidé se v následujících dekádách posunuli do kategorie vyzrálejších řidičů a nastupující generace za volant usedly ve výrazně menším počtu. Od roku 1980 totiž počet narozených dětí v Česku klesal.Přesto ale platí, že povinné denní svícení je jedním z významných důvodů poklesu počtu nehod. Předtím statistiky uváděly, že nedostatečná viditelnost vozidel hrála roli až při 50 % nehod, ke kterým došlo za dne. U nehod na křižovatkách tomu tak bylo až z 80 %.
Tím ale změny týkající se svícení na silnicích zřejmě nekončí. Zatím bylo vyřešeno svícení vpředu, co ale zadní svícení? Podle policistů by povinnost svícení za dne měla být rozšířena i na zadní část vozidla. Toto téma se vytrvale objevuje a zase zanořuje již řadu let, ke změně legislativy ale v této věci ještě nedošlo. Experti na bezpečnost na silnicích přitom upozorňují, že svícení vzadu by umožnilo lépe identifikovat vozy, které jedou za soumraku stále na denní svícení. Zavedení takové povinnosti ale může již brzy nastat. Řidič se na to může připravit pořízením takového vozidla, které má zadní svícení LED zabudováno už z výroby. Například v nabídce Business Lease k takovým vozům patří automobily Renault Mégane, Audi A6 či Volkswagen Arteon.
Řidiči, kteří vyráží na cesty do zahraničí, by měli vědět, že různé státy k této otázce přistupují různě. Podobný přístup jako v Česku, tedy povinné denní svícení, zavedli na Slovensku, v Polsku, ve Slovinsku, Švédsku, Norsku, Finsku, Lotyšsku, Estonsku, Litvě nebo ve Švýcarsku. Jiné země svícení jen doporučují – například Velká Británie, Francie, Německo a Portugalsko. A další země zavádí specifická pravidla – ve Španělsku se svítí jen tehdy, kdy je snížená viditelnost, v Maďarsku jen v neobydlených oblastech, v Chorvatsku jen v zimním období a v Rumunsku jen na silnicích vyšších tříd.
